Dívám se dovnitř bytu, podél jedné stěny stojí pohovka s malým odkládacím stolkem. U druhé stěny vidím stůl se dvěma židlemi, zatímco stolek na televizi nacházím u třetí stěny mezi dvěma věžovitými úložnými prostory. Čtvrtá stěna, která je částečně prosklená, zajišťuje místnosti dostatek denního světla. Najednou mě napadá otázka: Zdá se mi to, nebo se vše v tomto prostoru odehrává v závislosti ke čtyřem stěnám?
Ve svém nákresu jsem se rozhodl nábytek od stěn osvobodit. Místo toho jsem jej umístil kolem společného středu místnosti, jako kdyby tam bylo ohniště.
Koupil jsem si půl tuny betonu a na základě poupraveného půdorysu jsem se jal dílčí objekty vytvořit – jídelní stůl se dvěma židlemi, televizní stolek i dvoumetrová pohovka. Chvilku jsem musel počkat, než se na kamenech zazelenal mech, a pak už jsem jen kameny naložil do auta a převezl je ze Stockholmu do Linköpingu, kde jsem projekt představil v rámci Home Expo Vallastaden 2017. A co na to návštěvníci?
Popravdě řečeno, většina návštěvníků byla tak zvědavá, co mám v ledničce a jak vypadá koupelna, že si samotného projektu málem ani nevšimla. Ale jedna postarší dáma ke mně přistoupila, špitla mi do ucha, že je to pravdivé, a pak si nabídla skořicového šneka. Když mizela ve dveřích, já si uvědomil, že můj projekt měl smysl.
Malý dovětek: Výsledek své práce jsem věnoval stockholmské organizaci Den Gulliga Folkrörelsen, ve které jsem v létě pracoval jako dobrovolník.